Nabízíme rozbory požadované vyhláškou 70/2018 Sb., kterou se stanovují hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.
Krácený rozbor pitné vody
- tento rozbor je vhodný pro soukromé účely, ke kolaudačnímu řízení, pro firemní účely k předkládání KHS
Úplný rozbor pitné vody
- poskytuje detailnější informace o kvalitě vody
- většinou jde primárně o firemní účely, kdy je tento rozbor součástí rozhodnutí KHS
Krácený rozbor
V rámci kráceného rozboru se analyzují tyto parametry:
Fyzikálně-chemické ukazatele
Barva
- pitná voda by měla být bezbarvá. Nejčastějším zdrojem zabarvení pitné vody je dáno zvýšeným obsahem železa nebo humínových látek (zbarvení dožluta až rezava)
- tato hodnota by neměla být vyšší než 20mg/L Pt
pH
- udává, jestli je voda zásaditá nebo kyselá a závisí na obsahu rozpuštěných solí a oxidu uhličitého
- vyhláškou je povoleno pH pitné vody 6,5-9,5
Zákal
- je sumární ukazatel obsahu nerozpuštěných i koloidně rozpuštěných anorganických i organických látek ve vodě
- zde je povolena maximální hodnota zákalu 5 ZF
Pach
- je způsoben těkavými látkami, které se z vody uvolňují
- nejčastějším zdrojem pachu je sirovodík (u přírodních vod), močůvka (u fekálně znečištěných vod) nebo chlór, který se používá k desinfekci vod
Chuť
- je dána rozpuštěnými ionty a jejich poměrem ve vodě
- vyhláška stanoví, že musí být přijatelná pro spotřebitele
Konduktivita
- je úměrná množství rozpuštěných látek (solí) ve vodě
- optimální hodnota vodivosti je 25-50 mS/m, maximálně 125 mS/m
Amonné ionty
- zvýšený obsah značí možný průsak fekálního znečištění (močůvka, žumpa...)
- maximální koncentrace amonných iontů nesmí být vyšší než 0,5 mg/L
Chemická spotřeba kyslíku
- je to sumární ukazatel, úměrný obsahu organických látek rozpuštěných ve vodě
- vyhláškou je povolena maximální koncentrace 3 mg/L
Železo
- zdrojem železa ve vodě bývají často horniny, z nichž voda vytéká
- zdrojem může ale být i potrubí, kterým voda protéká
- koncentrace železa v pitné vodě nesmí být vyšší než 0,2 mg/L
Dusitany a dusičnany
- zvýšený obsah dusičnanů je spojen se znečištěním organickými hnojivy, tady je povolená koncentrace maximálně 50 mg/L
- dusitany vznikají redukcí dusičnanů nebo mohou být doprovodným znečištěním amonných iontů při fekálním znečištění vody
- ve vyhlášce je maximální přípustná hodnota 0,5mg/L
Mikrobiologické ukazatele
Koliformní bakterie
- jsou-li přítomny ve vodě, lze předpokládat fekální znečištění zdroje vody
- běžně žijí ve střevním traktu teplokrevných živočichů
- vyhláškou je požadováno 0 KTJ/100ml vody
E-coli
- jedná se o skupinu koliformních bakterií a jejich přítomnost ve vodě prokazuje fekální znečištění
- pro pitnou vodu je vyhláškou stanoveno 0 KTJ/100ml vody
Počty kolonií při 22 °C a 36 °C
- jedná se o nespecifické skupiny bakterií rostoucí při daných teplotách
- pro velké zdroje vody, které jsou upravované (vodovody...) je podle vyhlášky přípustné maximálně 200 KTJ/1ml vody pro bakterie kultivované při 22 °C a 20KTJ/1ml vody pro bakterie kultivované při 36 °C
- pro studny (malé soukromé zdroje pitné vody) je povolen vyšší obsah těchto bakterií – 500 KTJ/1ml vody pro bakterie kultivované při 22 °C a 100 KTJ/1ml vody pro bakterie kultivované při 36 °C
Úplný rozbor
V rámci úplného rozboru se navíc analyzují ještě tyto parametry:
Fyzikálně-chemické ukazatele
Tvrdost vody – suma vápníku a hořčíku
Fluoridy
Chloridy, sírany
Sodík, Mangan
Hořčík, vápník
KNK – kyselinová neutralizační kapacita – jedná se o schopnost vody reagovat s vodíkovými ionty
Mikrobiologické ukazatele
Enterokoky
Clostridium perfringens
Odpadní voda je voda, jež byla člověkem využita k nějakému účelu, následně pak vypuštěna do životného prostředí a jejíž kvalita byla tímto užitím změněna, standardně pak zhoršena. V hydroenergetice má tento termín jiný význam – označuje vodu, která již předala svou energii turbíně nebo vodnímu kolu.
Znečištění vody může být tvořeno rozpuštěnými nebo nerozpuštěnými látkami, za znečištění se ale považuje i například tepelné nebo radioaktivní znečištění. V naprosté většině případů musí být odpadní voda před vypuštěním do vodotečí čištěna. Odpadní voda se silným rozložitelným organickým znečištěním bývá voda polysaprobní, podle saprobního indexu se dá míra znečištění odpadních vod odhadovat. K přesnému stanovení znečišťujících látek slouží chemické rozbory.
Dle původu je odpadní vody možno rozdělit na:
- Komunální odpadní voda vzniká každodenní lidskou činností – pochází z domácností, škol, úřadů, od živnostníků a podobně. Splašky mají přibližně stejné složení. Zpracovává se na městských čistírnách odpadních vod (ČOV).
- Průmyslová odpadní voda vzniká v průmyslových podnicích. Míra a charakter znečištění vody záleží na druhu průmyslu, ale i použité technologii výroby. Průmyslová odpadní voda se čistí buď přímo v podniku (tam někdy stačí vodu předčistit a pak vypustit do kanalizace, nebo přímo v městské ČOV.
Podmínky pro vypouštění odpadních vod stanovuje vodoprávní úřad v souladu s vodním zákonem č. 254/2001 Sb., který vydá povolení k nakládání s vodami.
Součástí rozhodnutí o nakládání s vodami bývá povinnost sledovat vlastnosti odpadní vody s odběrem a rozborem v akreditované laboratoři, je určen způsob odběru (bodový nebo slévaný vzorek), četnost a rozsah požadovaných analýz.
Povrchová voda je voda všech vodních povrchových zdrojů (moře, řeky, rybníky, potoky).
Kvalita povrchové vody je dána saprobitou (stav vodního prostředí, které určuje výskyt saprobiontů). Kvalita povrchové vody je nejen důležitá pro stabilitu krajiny ale dále i pro koupání a získávání pitné vody.